3 měsíce

Jouky dnes oslavil malé narozeniny - 3 měsíce. Váží 11 kg a s námi už je skoro měsíc. Někdy má své nálady, jako třeba dnes, kdy se mu nechce vůbec poslouchat. Stále cvičíme "ke mně", "k noze", "fuj" a přidali jsme i aport. Do vody chodí už od začátku, ale teď zkoušíme i větší hloubku. Jednou mu aportovaný klacek uplaval dále od břehu a tak Jouky musel udělat asi 3 tempa aby ho chytil. Plánujeme výlet k přehradě, kde je pozvolné klesání a budeme trénovat více.

12 týdnů

Joukymu bylo 12 týdnů a váží 10,3 kg. Stále trénujeme povel "ke mně" a "ne". Povel "ne" se mi osvědčil lépe než "fuj". "Ne" vyslovuji důrazněji a v 80% okamžitě reaguje, buď si daný hnus do tlamy vůbec nevezme nebo ho okamžitě pouští. Samozřejmě pak přichází odměna v podobě pamlsku. Jelikož je to moc chytrý pejsek, tak si spočítal, že se mu občas vyplatí něco do tlamičky vzít nebo mi utéct a pak na přivolání nebo povel poslechnout, protože bude odměna. Začali jsme také trénovat povel "k noze" a chůzi na vodítku. Obzvláště chůze na vodítku nám dělá problémy. Občas jde výborně vedle levé nohy, vodítko bez napnutí, ale jindy je tzv. na nakopnutí. Plete se mi pod nohy nebo táhne do předu a nebo se rozhodne, že nepůjde vůbec. To už mu teď nedovolím a občas je to i po zlém, což mě hrozně mrzí, ale bohužel to musí být. Procházky se snažím vždy využít jak výcviku tak k zábavě. Nejdřív chůze na vodítku a pak u řeky na volno s přivoláváním a aportem jak na suchu tak už i do vody. Zatím jen do mělčiny, kde má vodu po břicho. Také začíná dobře zvládat povel "nesmíš" když kolem nás projede kolo nebo projde nějaký člověk. Musím být stále ve střehu, ale myslím, že se už hodně zlepšil.

Víkend

Počasí je teď hodně aprílové, asi neví, že už je květen, a tak nám trochu hatí plány. V pátek odpoledne byla bouřka a protože Jouky celé dopoledne spal, byl odpoledne plný elánu. Poprvé jsem pořádně nevěděla co s ním. Chtěl stále ven a nejlépe běhat v dešti a tak ho udržet pod střechou bylo hodně vyčerpávající. Naštěstí se počasí k večeru umoudřilo a tak jsem mu dopřála opravdu dlouhou procházku. Jako bonus se mohl vyřádit v loužích.

V sobotu jsme vyrazili na Podkrušnohorskou výstavu loveckých psů. Viděli jsme spoustu krásných kamarádů flatů a Jouky byl šťastný. Se všemi se očuchával a pusinkoval a u jedné fenky jsem měla pocit, jako by si myslel, že je to jeho maminka. Byly to pro něj vyčerpávající 2 hodiny.

Neděle byla zase aprílová a tak bylo opět střídání pobytu doma a venku. Tentokrát byl Jouky líný stejně jako my. Když pršelo, užíval si pelíšek spolu s námi.

Začali jsme trénovat povel k noze a lehni.Je to už trochu složitější a hlavně musí být Jouky opravdu dobře naladěný. Zjistila jsem, že odpoledne od 14 do 18 ho spíš baví se povalovat a jen si hrát než se něco učit. Vhledem k tomu, že výcvik na cvičáku je od 14ti hodin, tak nevim jak se mu to bude líbit. Nejvíc vnímavý je hned po ránu. Jenže to se mu můžu věnovat jen o víkendu :-( Je to ještě mimčo tak uvidíme za měsíc, třeba už to bude lepší. Po 18.00 hodině má sice zase elánu na rozdávání, ale taky není tak vnímavý a sem tam neposlechne. To se mu spíš líbí když s námi může někde pobíhat ve vysoké trávě.

První pokusy o postoj. Máme ještě co pilovat :-)

2 týdny s námi

Dnes je to dva týdny, co je Joukynek součástí naší rodiny. Je mu 11 týdnů, váží 9,1 kg. Absolvoval se mnou první očkování, kdy se šla podívat i Áďa, aby viděla jak to u veterináře chodí. Jouky si ani nevšiml, že dostal včeličku, vrtěl ocáskem a zajímaly ho jen pachy kolem něj.
Režim se nám stále nezměnil. Rozdíl je jen v tom, že jsem už trochu klidnější, když je dopoledne sám. Od babičky vím, že prý je celou dobu moc hodný. Buď spí nebo si hraje, občas si zakňourá nebo štěkne na kočku.
Více teď chodíme na volno a trénujeme zavolání "ke mně". Dělá mi obrovskou radost, jak moc je učenlivý a chytrý. Je to velký srdcař, nejde kolem něj projít a nepomazlit se sním.
Před námi je víkend, tak se moc těšíme, že spolu budeme zase ještě více.

Skoro 11 týdnů

Po víkendu, kdy jsme s ním trávili všechen čas, bylo pondělí trochu kritičtější. Jouky byl jak z divokých vajec. Neposlouchal a dokonce máme první škody na kytkách. Naštěstí to odnesl jen zbytek jarních macešek, které už byly připravené k likvidaci, takže nám s tou likvidací trochu pomohl. Odpoledne jsem ho zase vzala do parády a už večer to byl zase ten hodný Jouky, kterého znám. Asi prostě neunesl, že byl dopoledne sám a tak nás chtěl potrestat, což mu samozřejmě ani nemůžu vyčítat :-)

Na procházkách chodí stále jen na vodítku. Očichá si co potřebuje a dopřávám mu procházky po kraji řeky. To se mu moc líbí, cachtá tlapkama a smáčí si pořád čumáček. Na volno se ho zatím bojím pusit. Určitě by se do řeky vrhnul a z toho mám zatím strach.
Na zahradě cvičíme stále dokola povely ke mně a docela to funguje i když je zaujatý něčím jiným. Povel sedni zvládá bravurně a občas už vychytá i podání tlapky. Asi tak jedenkrát z pěti pokusů mi přinese hozenou hračku, ale tohle zatím ještě pořádně nepochopil. No a samozřejmě povel fuj, ten je teda zatím asi nejtrénovanější a nejvíc s ním bojujeme. Některé věci nemám problém mu z tlamy vyndat, ale některých se štítím i já a on je za žádnou cenu nechce pustit, to je pak "radost".

Úterý už bylo lepší, dopoledne byl sice zase sám, ale ráno jsme si udělali větší okruh a tak byl víc unavený.
V poledne jsem mu to pak navíc vynahradila dlouhou procházkou, takže odpadl a žádné hlouposti už nevymýšlel.
V podvečer jsem zkusila pustit Joukynka na volno kolem řeky, už to tam trochu zná a vody je teď opravdu hodně málo. Fungoval naprosto úžasně. Cachtal se ve vodě okusoval žabinec a kdykoliv jsem na něj zavolala okamžitě přiběhl. Zlom nastal, když se na cyklostezce objevila rodinka na kolech. Joukyho jsem chytla a stále opakovala "Ne", ale když odjeli dál a já ho pustila, tak udělal čelem vzad a už si to za nimi pádil po břehu řeky přes kopřivy a kameny. Měla jsem co dělat, abych ho dohnala. Tohle bude pro nás teď úkol číslo 1. Odnaučit ho aby utíkal za cizími lidmi.

Začínám také řešit různá setkávání s pejsky. Po zkušenostech s mým předchozím psem,  jsem hrozně opatrná, ale na druhou stranu mu chci tu zábavu dopřát.  Prozatím začneme seznamováním s pejsky, které znám a vím, že ke konfliktu nedojde.

Víkend

Až na to brzké vstávání je Joukynek úžasný pejsek. V sobotu mě vytáhl z postele už v 5,30 a vzhledem k tomu, že jsme měli návštěvu a šla jsem pozdě spát, tak se mi opravdu strašně moc nechtělo :-) Na druhou stranu mě Jouky obohatil o krásu sobotního rána, kdy jsou slyšet jen ptáci a sem tam zaštěká pes. I procházka s ním je daleko pohodovější než odpoledne, kdy ho stále něco ruší.
O víkendu jsme více trénovali zákaz kousání. Jouky se nám trochu rozjel a protože jsme k němu první dny byli hodnější, tak je potřeba ho začít krotit.

Týden s Joukym

Joukymu je 10 týdnů, váží 8,8 kg a s námi už je týden.
Zatímco první dny to byl miláček, který udělal vše co se mu řeklo a nehnul se ode mě, tak nyní začíná vystrkovat růžky a zkouší, co vše by mu mohlo projít.

Včera, na procházce, jsme ho vzali k řece, aby si smočil nožku. Břeh je zde vysoký a voda pod jezem je klidná, navíc u břehu je jen pár centimetrů vody. Je zde místo, kde se dá po schodech sejít na vybetonovanou plošinku a po té jsme s Joukym chodili. Zkoušel vodu ochutnat a osahat, ale jinak to vypadalo, že ho řeka zas tak nezajímá.
Nikde nikdo nebyl a tak jsem Joukynka pustila na volno. Zatím za mnou stále chodil jako ocásek, tak jsem neměla obavy. Jenže najednou se Jouky vzpřímil a rozeběhl se ze břehu přímo do řeky. Byl jak šílený. Letěla jsem za ním a křičela, ale nic nepomohlo. Naštěstí skočil jen na kraj, kde měl vodu po kotníky a uklidnil se. To mu ke štěstí zatím stačilo a vylezl hned ven. Pak už se mu ale od řeky vůbec nechtělo. Nakonec jsem ho musela odnést až mimo cestu. Nepomohlo domlouvání, kárání, dokonce ani trestání. Jouky prostě zabedněně seděl a od řeky se nechtěl hnout. Podle všeho bude vodní živel. O víkendu mu napustíme vaničku a může se cachtat na zahradě :-)