Zatímco první dny to byl miláček, který udělal vše co se mu řeklo a nehnul se ode mě, tak nyní začíná vystrkovat růžky a zkouší, co vše by mu mohlo projít.
Včera, na procházce, jsme ho vzali k řece, aby si smočil nožku. Břeh je zde vysoký a voda pod jezem je klidná, navíc u břehu je jen pár centimetrů vody. Je zde místo, kde se dá po schodech sejít na vybetonovanou plošinku a po té jsme s Joukym chodili. Zkoušel vodu ochutnat a osahat, ale jinak to vypadalo, že ho řeka zas tak nezajímá.
Nikde nikdo nebyl a tak jsem Joukynka pustila na volno. Zatím za mnou stále chodil jako ocásek, tak jsem neměla obavy. Jenže najednou se Jouky vzpřímil a rozeběhl se ze břehu přímo do řeky. Byl jak šílený. Letěla jsem za ním a křičela, ale nic nepomohlo. Naštěstí skočil jen na kraj, kde měl vodu po kotníky a uklidnil se. To mu ke štěstí zatím stačilo a vylezl hned ven. Pak už se mu ale od řeky vůbec nechtělo. Nakonec jsem ho musela odnést až mimo cestu. Nepomohlo domlouvání, kárání, dokonce ani trestání. Jouky prostě zabedněně seděl a od řeky se nechtěl hnout. Podle všeho bude vodní živel. O víkendu mu napustíme vaničku a může se cachtat na zahradě :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat